Při výuce sólového zpěvu kultivujeme pěvecký projev jako nejpřirozenější a nejúčinnější hudební vyjadřovací prostředek, který se uplatňuje v lidové i umělé tvorbě všech stylových období a žánrů, ve skladbách sólových, sborových i komorních. Prostřednictvím pěvecké a hlasové výchovy poskytujeme nadaným žákům základy hudebního vzdělání a vedeme je k jeho uplatnění.

V hodinách hry na klavír se žáci učí zvládnout technické a výrazové prostředky tak, aby se jim klavír stal prostředníkem k vyjádření hudebních myšlenek, k reprodukci skladeb sólových, komorních, popřípadě k vlastní improvizaci. Seznamují se postupně s hodnotnou literaturou, cvičí se v pohotovosti čtení z listu, upevňují svou paměť a své nástrojové dovednosti prakticky uplatňují.
Při koncertech vystupují sólově i v souborové hře, starší žáci často doprovázejí sólové party dalších nástrojů. Žáci klavírního oddělení bez problémů hrají i na spinet a podobné historické nástroje. Pro klavíristy je možná i výuka hry na gotickou harfu (oddělení strunné).

Zdeňka Lepšová Je absolventkou dvoustupňového studia hry na klavír v základní umělecké škole. Po maturitě na gymnáziu vystudovala Střední pedagogickou školu v Litomyšli se zaměřením na hudební obor. Pravidelně se účastní klavírních metodických seminářů na brněnské konzervatoři.
Zdeňka Lepšová zároveň působí v dechové hudbě Opočenka.

Kontakt:
604 788 578
zdenkalepsova@seznam.cz


Eva Votroubková Je absolventkou pardubické konzervatoře, kde vystudovala hru na klavír ve třídě profesorky Pavlíny Klokočníkové. Dále absolvovala magisterské studium v oboru ruský jazyk a hudební výchova na Pedagogické fakultě Univerzity v Hradci Králové. Hru na klavír vyučuje v ZUŠ Opočno a v ZUŠ Dobruška.

Kontakt:
777 271 038
eva.votroubkova@seznam.cz

Akordeon zaujímá vedle klasických nástrojů významné místo. Plní funkci jak sólového nástroje, tak i doprovodného a souborového. Kultivovaná hra na tento nástroj vyžaduje zvládnutí výrazových možností, technickou vyspělost obou rukou a správnou měchovou techniku.
Akordeon můžeme slyšet takřka v každé kapele, souboru či orchestru. Najde využití v hudbě jakéhokoliv žánru (např. klasika, jazz, folk, chanson, pop atd.).
Naše škola nabízí výuku na akordeon klávesový i knoflíkový. Rozdíl je pouze v tom, že při hře na klávesový akordeon hraje pravá ruka na klávesy, v případě knoflíkového akordeonu na knoflíky.
Keyboard je elektronický klávesový nástroj, jehož zvuk je vytvářen elektronicky. Obsahuje rozsáhlou databanku tradičních nástrojů (klávesové, smyčcové, dechové, žesťové, bicí) i různé zvukové efekty. Na keyboard lze hrát jako na klavír, nebo s automatickým doprovodem, kde si můžeme vybrat z mnoha stylů podle charakteru skladby. Tímto se žák seznámí nejen s klasickými tanci, jako je polka nebo valčík, ale i s dalšími (např. latinské tance, rock, jazz atd.).

Posláním hudebního oboru hra na housle nebo violu je poskytnout žákům základní odborné vzdělání a vychovat z nich samostatné hudebníky, kteří se v životě mohou uplatnit jako amatéři nebo budoucí profesionálové. Podle svých osobitých vloh a fyziologických dispozic se žáci učí zvládnout technické a výrazové prostředky na svém nástroji. Hra na housle a violu by měla u žáků rozvíjet hudební představivost, fantazii, odvahu projevit své cítění a prohlubovat hudební paměť. Postupně se zapojují do různých ansámblů, vystupují jako sólisté při společenských a kulturních příležitostech.
Hra na violoncello patří k nejnáročnějším interpretačním činnostem z hlediska mnohostranného nadání jedince: sluchové dispozice, hudební představivost, motorická dispozice, z hlediska koordinace velmi náročná odlišná práce pravé a levé ruky.
Anna Vrbová Je absolventkou Pražské konzervatoře, kde vystudovala hru na violoncello ve třídě Josefa Pražáka. Kromě výuky v uměleckých školách působila i jako hráčka na tento nástroj ve Filharmonii Hradec Králové. Hru na violoncello vyučuje v ZUŠ Opočno, Dobruška a Nové Město nad Metují.

Kontakt:
739 318 045
anna.nada@seznam.cz


Dagmar Prokopová Je absolventkou konzervatoře v Teplicích, kde vystudovala hru na housle ve třídě profesora Jana Štěpána. Hru na housle a violu vyučuje v ZUŠ Opočno a v ZUŠ Dobruška.

Kontakt:
605 312 361
dagmarprokopova1@seznam.cz

Eva Tomášová Absolvovala konzervatoř v Praze, obor viola, u prof. L. Malého. Ve studiích pokračovala na AMU v Praze, a to ve třídách prof. J. Motlíka a Dr. M.Škampy. Po ukončení studií uplatňovala získané zkušenosti v mnoha komorních orchestrech, např. Puellarum Pragensis, Komorní opera Praha, Opera Mozart, a v symfonických tělesech - Český národní symfonický orchestr, Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého, Filharmonici Praha. Souběžně s touto činností se věnovala vyučovací praxi na LŠU V praze Veleslavíně. V ZUŠ Opočno vyučuje hru na housle a violu.
Kontakt:
604 835 201
e.tomasova@seznam.cz

Kytara v sobě spojuje možnosti přenosného a akordického nástroje, což ji činí jedním z nejpopulárnějších nástrojů. K tomu připočtěme ještě obrovskou žánrovou šíři, kterou lze ve hře na kytaru uplatnit. Během výuky se tak žáci seznámí s tvorbou klasickou, která je velmi brzy kombinována s dalšími žánry a rytmy (latina, blues atd.). V případě zájmu dětí je výuka doplněna o hru písní s akordickým doprovodem. Starší žáci mohou začít se specifickými nástroji, kterými jsou např. loutna či gotická harfa.
Loutna je historický nástroj, k němuž si interpreti i posluchači nacházejí cestu stále častěji. Pokud má někdo vztah k historii a staré hudbě období renesance a baroka, můžeme tento nástroj vřele doporučit. Hraje se podle speciální notace (tabulatury). Loutna má více strun než kytara, přesto je výuka hry podobná.
Je to nástroj středověký, na který není obtížné hrát. Repertoár zahrnuje trubadúrské a např. irské lidové písně. Gotická harfa je vhodná nejen pro hráče na kytaru, ale i klavíristy. Velmi efektní je harfa v kombinaci se zpěvem.
Kamil Remeš Je absolventem pardubické konzervatoře v oboru kytara ve třídě Stanislava Juřici. Dále absolvoval magisterské studium Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v oboru hudební věda. V současnosti je studentem Akademie staré hudby na Filosofické fakultě této univerzity, věnuje se oboru hra na teorbu, což je dlouhá čtrnáctistranná loutna.
Kamil Remeš působí jako aktivní hráč v souboru staré hudby La Bilancetta a v dalších nekomerčních seskupeních. Pravidelně se účastní kurzů ve Valticích, které jsou zaměřeny na poučenou interpretaci staré hudby. Mezi jeho další hudební aktivity patří studium etnických nástrojů a hra na ně.

Kontakt:
702 207 228
remes.kamil@seznam.cz

Dechové nástroje jsou rozděleny na nástroje dřevěné a žesťové. V sekci dřevěných nástrojů nabízí naše ZUŠ výuku na zobcové flétny, příčnou flétnu, klarinet, saxofon a hoboj.
Zobcová flétna je nástroj pocházející z lidové píšťaly. Hráč fouká do náustku, vzduch se v rezonanční komoře dělí na dva proudy, z nichž první opouští štěrbinu a druhý, vibrující, prochází rovnou trubicí. Otvory vrtané v trubici se zakrývají nebo odkrývají hráčovými prsty. Hra na zobcovou flétnu je oblíbená i z důvodu podpory zdravého dýchání. Podle výšky tónu se rozlišují flétny od sopraninové až po basovou.
Příčná flétna je dřevěný dechový nástroj. Po staletí se vyráběly ze dřeva, dnes se vyrábí ze zlata nebo stříbra, obvyklejší materiály jsou niklová mosaz nebo speciální druhy ocelí (často navíc postříbřené). Je tradičně zastoupena ve všech symfonických, dechových i komorních orchestrech, velké využití má i v komorní hudbě, v menší míře se používá i v jazzu.
Při výuce menších dětí se používá příčná flétna se zahnutou hlavicí, čímž se nástroj zkrátí:
Rovněž klarinet se řadí mezi dřevěné dechové nástroje. Díky svému rozsahu a barvě má velké využití v souborech a orchestrech s žánrovým zaměřením od klasické dechovky až po soubory jazzové.
Rozlišujeme několik typů saxofonu, které se liší laděním a velikostí (sopránový, altový, tenorový a barytonový). Saxofon je využíván v jazzu a populární hudbě, v menší míře v hudbě klasické. Zejména v jazzových orchestrech je zvuk saxofonu těžko nahraditelný.
V současné době výuku hoboje nenabízíme.

Dalšími dechovými nástroji jsou nástroje žesťové. Vzhledem k fyzické náročnosti předchází výuce na žesťové nástroje základní studium hry na zobcovou flétnu, kde si žáci osvojí správné dýchání. Hru na tubu je obvyklé studovat po určité době studia hry na tenor, baryton nebo i jiný nástroj, rovněž v souvislosti s fyzickou náročností. V naší ZUŠ nabízíme možnost studia hry na trubku, pozoun, baryton, tubu, tenor a lesní roh. Více o studiu hry na tyto nástroje můžete najít ve školním vzdělávacím programu (menu - dokumenty).

Luboš Votroubek Je absolventem pardubické konzervatoře, kde vystudoval hru na pozoun ve třídě profesora Aloise Mecha. Hru na zobcové flétny a žesťové nástroje vyučuje v ZUŠ Opočno a v ZUŠ Dobruška.
Luboš Votroubek zároveň působí jako hráč na pozoun ve Filharmonii Hradec Králové.

Kontakt:
736 776 343
lubos.votroubek@centrum.cz

Bicí nástroje

Studium je zaměřené nejprve na získání správné techniky hry na malý buben a bicí soupravu, následně získání zběhlosti v doprovodech různých žánrů, souhry v různých hudebních uskupeních působících ve škole a získání základů hry na perkusní a melodické bicí nástroje.
Vladan Peovský 

Kontakt:
603 998 731
panchus1810@email.cz

Během školního roku pravidelně vznikají různá hudební seskupení, která připravují vystoupení pro závěrečné koncerty a jejichž složení se mění podle hraného repertoáru. Některé soubory jsou stálejší, jejich činnost však může být dočasně přerušena. To v případě, že starší žáci odejdou a jejich nástupci se teprve připravují. Příkladem je např. ještě nedávno fungující a velmi kvalitní Il Pidliccato.